Search results for "stephen king"

Prvně, zase jedna veselá captcha 🙂 viz obrázek vpravo.
Nejsem tak dobrý, takže jsem samozřejmě opis obrázku fakt nedal.
Druhý pokus už byl úspěšný.

Další obrázek je  podobně úsměvný. Číst dále

Občas jsem o tom od někoho slyšel, většinou je to předmětem humorných historek, kreslených vtipů a také námětem jednoho dílu v seriálu Simpsonovi.

Sranda je to jen do té doby, dokud se vám to nestane ve skutečnosti. Číst dále

Příprava – 27. 12. v 15:30
Momentálně sedím u televize, přikrytý peřinou a akumuluji teplo na večer. Potřebuju ještě sbalit spacák, karimatku, deku, pravděpodobně termosku s čajem, rukavice, nějakého kulíška na hlavu, budík s teploměrem, baterku,…

Příprava – 27. 12. v 16:22
Vrátil jsem se z venku, kde mne čekala příprava na noc. Nalámat roští a drobnější klacky na oheň, vyčistit plochu, kde budu ležet, udělat závětří. Také jsem si dal ohřát boty do bytu.

Příprava – 27. 12. v 19:45
První problém. Zjistil jsem, že mi nesvítí baterka. Už od tábora, takže to bude bez baterky.
Číst dále

Úplně nejdřív Tě seznámím se svým novým přírůstkem v rodině elektronické. Začalo to celkem nevinně. Kvakin (díky mu velmi) mi nejdřív věnoval dvě bedny od starého gramofonu. Asi tak rok jsem je vozil ve služebním autě v kufru a pak je teprve přemístil pod stůl do chodby. A když už ležely poměrně dlouho i na chodbě, tak jsem rozhodil sítě a začal shánět zesilovač. Chvíli to trvalo než došlo od slov k činům, ale mám ho doma. Ano, zesilovač transiwatt TW 40 Junior. Pak už jen zbývalo správně připájet konektory a udělat propojovací kabel. Za to všechno díky mému skorošvagrovi Pepovi.

A od poloviny minulého týdne už hraje. Řešil jsem už jen klasickou nerudovskou otázku. Na fotce je vidět řešení. Držák na televizi, který obsazovala tiskárna, se hodil. No a tiskárnu jsem posadil navrch. No jo, to je jiný zvuk než z původní dva-jedničky od Geniusu. A cena? Něco za kabel, konektory a práci a za zesilovač flaška vaječného koňaku (a tady zas mám daleko od slov k činům já).

Nevím, nemůžu říct, že by dnešek byl v něčem lepší než včerejšek.

Včera jsem byl s Pirátem trochu sportovat. Na hodinku jsme si dali squash. Ještě teď z toho mám natažený záda. Skvělé odreagování a vypadá to, že do konce roku půjdeme ještě jednou.

Dneska jsem byl ještě v práci. Sice jen krátce, ale byl. Docela to uteklo a byl jsem rád, že už o půl čtvrtý jsem tam nebyl. Znova tam zavítám snad až za jedenáct dní.

Taky mne dneska bolí zub, no zub, no. Vpravo dole a vzadu. Nejdřív jsem si říkal, jestli jsem se někam nekousnul nebo něčím se nerejpnul do dásna. Ale až doma odpoledne jsem zjistil jak se to vlastně má. Pomohla mi k tomu baterka a zrcadlo. Chvíle strachu a chvíle svícení baterkou. Jak jsem nakonec zjistil, leze tam z dásna další zub. Potvora jedna. Kdyby to aspoň nebolelo. Teda jako že to nebolí hodně jako spíš trvale. Trvalá tupá bolest. Grrr… A dvaadvacátej prosinec k tomu…

Asi tak čtrnáct dní zpátky jsem se rozhodl, že si dám dohromady kanady. Dlouho ležely ladem v botníku na mezipodestě.
Vytáhnul jsem je z botníku a ejhle!!! Ponožky jsem v nich od minula nechal… Osud… Vytáhnul jsem ponožku z levé kanady – dobrý, tahám ponožku z pravé a … tak nějak nebyla celá. 🙁 No tak kouknu do kanady a tam myší hnízdo. Už neaktivní. Zbylo tam jen asi deset kaštanů (ty byly asi o dva schody výš v květináči jako podzimní dekorace) a kusy rozcupované ponožky. A taky… taky jedna krásně holá lebka od myšky a jeden krásný hrudníček. 🙂

Tak jsem všechen ten nepořádek vyklepal, vložky z bot vyhodil. Kanady otřel od prachu, třikrát natřel olejem a dvakrát natřel krémem se včelím voskem. Jo, pěkně se lesknou. Stojí u radiátoru a už chybí jen do nich dát nové tkaničky, které čekají opodál. 🙂

Že jsme ve světě celkem populární svými vynálezy mi asi nikdo nevyvrátí.

Většina jich je profláknutých, běžně používaných a dnes nám ani nepřijde, že bychom se bez nich mohli obejít. Ve svém životě používáme každý den kostkový cukr. Každý dům má svůj hromosvod. Každý viděl Titanic a jeho Resslův lodní šroub. To, že mám krevní skupinu B+ také vím díky Jánskému. A nebýt stavebnici Merkur mnozí z vás by neviděli a ženy by nemohly bez silonek do společnosti.

Ano, můžeme i za Semtex (neberte ho do ruky, když máte v plánu cestovat např. letadlem – prý se jeho částečky na rukou udrží 14 dní). Nobelovka za polarografii je také česká. Asimov by si se svými třemi zákony robotiky nevěděl rady, kdyby mu Čapek nepomohl s pojmenováním. Na Pastvinách ji sice nenajdete, ale ve spoustě přehrad se točí Kaplanova turbína.

Hlubotisk a další tiskařské techniky, oblouková lampa, buněčná struktura a kinesiskop (to ani pomalu nevím na co je), zákon dědičnosti, Machovo číslo, první železnice na evropském kontinentu – další z řady českých vynálezů.

Trochu v pozadí stojí třeba ruchadlo (kdo neví, najde si na Wikipedii – druh pluhu). Je jasné, že dneska už ho netahají koně, ale v upravené podobě třeba Massey Ferguson nebo John Deere. 🙂 Bratranci Veverkové ve své kovárně prostě nezaháleli.

Číst dále

Letošní tábor, ostatně jako většina jiných, začal hektickými přípravami. Tentokrát ještě trochu komplikovanými půjčením podsad od skautů z Lanškrouna.

Pak už to šlo. V neděli, když jsme přijeli, tábor skoro celý stál. Chyběly už jen nějaké malé drobnosti a tak jsme se to nich dali.

Číst dále

Poslední GO2 jste vyřešili extra expresně, takže další bude až o víkendu – nejspíš v sobotu večer.

Jen krátce – dneska je den, prostě den. 21. srpen. Je toho plná televize, plné rádio, plné noviny. A to je dobře! Jen ať ti, kteří ten rok nezažili (včetně mně mě), vědí, jak to tenkrát bylo a o co vlastně šlo.

A teď trochu něco jiného. V sobotu jsem náhodou chvíli koukal na Noc s Andělem, kde právě běžel jeden, pro mně mě do té doby neznámý klip. Zpěvačkou byla Norah Jones a klip se jmenoval Sunrise (video na youtube). Někomu z vás tento žánr nemusí zrovna padnout – je to někde mezi popem, folkem, blues a soulem. Koukni na videoklip a uvidíš. Pro mně mě to byla sobotní Písnička dne.

Je velmi pozdě se zmiňovat o Velikonocích. Spíš komerční svátek než něco jiného. Radši se nezmiňovat.

Vlčata dnes ani nezlobila. Měla slíbenou dvojitou dávku fotbalu a tak jsme jim jí dopřáli. A mezitím si trochu „zaRiskovala“.

Místo rozebírání už zmiňovaného svátku jsem se rozhodl zde trošku sepsat drobné postřehy z dneška a dnů nedávno minulých.

1. Nedávno jsem viděl jít jedním městem mateřskou školku. Překvapilo mne, že první a poslední dítko má na sobě reflexní vestu. Já nic takového za svých mateřsko-školských let nenosil. Pokud je to standard, budu jen klidnější až můj špunt bude ťapat ve školce s touto vestou.
2. To samé město, ale jindy. Slečna, asi tak sedmnáct – osmnáct, hnědé trochu zakroucené vlasy po ramena, nápis Autoškola. Zatím všechno v pořádku. Přidej si k tomu modré nákladní auto značky LIAZ. Odvážná to slečna. Jen tak dál…
3. Seznam.cz a jeho mapy se dočkaly dalšího rozšíření. Nabízí historické mapy z poloviny devatenáctého století. Úkol do příště: najdi svůj dům.
4. Info ze zahrádky: Kedlubny, na které se nedostal foliák, to mají nejspíš za sebou.